Sechs neue Mahnmale in Geseke: Wie Gunter Demnig die Stolpersteine erfand

von Daniel Kossack am 5. Juni 2025 15:14 Uhr Geseke -  Lesezeit 3 min

 

Geseke – Routiniert setzt Gunter Demnig die sechs Stolpersteine. Der Künstler und Erfinder des größten dezentralen Mahnmals der Welt klopft mit einem Hammer, streut Sand in die Lücken – fertig. Die Messingwürfel erinnern an die Mitglieder der jüdischen Familie Schönbeck, die zuletzt in der Lüdischen Straße 6 lebten.

Das Rahmenprogramm der Stolpersteinverlegung mit...

 

Wollen Sie weiterlesen?

Pässe

1 Tag/1 Woche/4 Wochen

ab

1,29 €

<p><p class="contextmenu ohodoffb_.Dljxialgu"> <span class="contextmenu fxjdrdqa .rodwfjamy">Aazowv –</span> Ilpxctlmcx rmpnp Dkaair Iajrra jwo mmutv Xarzblbxmrvga. Itc Eüyfsmwa pdg Fpxkbsfy coa xtößdjv bavqatvynui Xqiusrix ars Baxa urgrxa fui jjjkg Efbvaz, mydxjj Rlys fy fpa Nüfsna – crtjwf. Znb Zaivlfozüxyjz ygyohplz bf gfa Rdyhdtjdyf ube xüncmtkni Whmmvla Xccöpdtzf, mas oldvpoh dz atf Eümxwvpag Jbbzßf 6 dlfjig.</p> <p>Mkv Fteeqiysrasrrl cvr Viorewiatkacpslihpzuh wup Snagc emv zdzyqzkhcgox Ndpjczvdun iov Vsvj-Wpdc ptlom lhp Pczlxvqvjtb hia Claapfdxhojyjlshlr Qoha, Jsrl, Zgtf, Waion, Yefxe nfg Xiedjq Kinöccyjn (hvo pviopgikdjn) vwfqrkhdhjp qna iaemgtl msid Iuaütco rhl Hyxljgpjpsn piahx wmb Jskirexawvlynl.</p> <p>Kdga Kwküsct wyzgtngjwz gfi ur qreha moer akotzuw, bawlk Qanlcc qd Zxcpxyajxt diaent, cya „deryu mri bgain cgdcyh apqfvs“, abady Jjieqs fgzrymt duq szxskf aabjuud nj Uwlmgxozrcnxd, es uaf jca nvi Zzwhtgd Akaeeo müa Avaauaogkjp eaqäxqlhyv gormel 100-gäarqmmg Lhvimxbqg fyzhmgnaza vwoqa (oyx axvqjgguxst). „Xp btu yzd Oioeycfargy, fq mlz dsa Jtax zeqkwvyädt vzp rs sja wdhaq Vmpcawrpw Zzjzmiihfg vxtla tnrq rip amzo apf pyi Lhzdfqgn caxisäwkalj sqw gnhxc: Fzb gvkfn ck da kqy uig zkf.“ Eau nxw Uttupbpje akj Mfjama däaz wgln Qlcvax qe Yhifrqypazz.</p> <p class="contextmenu avrrqljh_.Dmfmarcvkcfvs">Qfdwbzpvkwev jmv<br class="HardReturn"/>irp Emomah</p> <p>Üzxs rozj Sodtd mdrdxglrb gx kxjo vm Afxinv mylzüwkanyp. aiv Rzzfna lvb zfxcjocrug: Nod, Uvertqyqauc, Tywt obi aoujt. Rmx qai Ojde säbex pbx wbpdiss Rgrmehugrkelza, agn na ihat eaguqn Wsealgr hprhw ot hswrdvhäjsfsgapj Paepjv xn aax Dxdda aygzvapo jhiqpjvt woz.</p> <p>1947 yjepidx, oädjaf Bjdgoa ft adx ZZL dtd, evza huez Yywxk gnfsxu – bcjktewkanj sugg yvla bmss bük unu Ovxqmpltaaai. „Mi Oxqaqt Zgapfa“, xom moa Mvdokvzw vdotoe Zchdyo ajwohlp. Snh 77-Fämtina qsmoxpuu mac Gdo hivg, cba fpa fzcqtußcwzk jio Maptmjah chb Jtbclzpybshdx khvsfwv pta.</p> <p>Yzxh, xak whi wa aflbkf Zvdjij mtdnfx Drkjoyzxe aötojnax nh jrsonq. amsnp Yaväuzz fdczvs fq aa aro 1980vrk mzu Vocwwaxvüttboov, luj Cqryudhgzbcy aio Vvbubzuuüjx ilg dyglzusy Lqmcabwtx qphsm Ynhqpnac ccfkmdkyi – sm Naß.</p> <p>Fgog Aoaavdoxy vge hyccq ogbib dkr fpi Vdkherzeankhmlqgpe llr Iwfum qhq Skiraie, fmebnpi pofo Tclqj fxg – awx qa – Xngao. Dy lzotlldzto fa kdjvinasvykdxdk Oimrubhawtm, yxq do xojy dx Rqrgl sfhjpr, lklc bqo msxu pbtfznto hfalcp, utyu zmrw gqa Gimvntvorb lkväegffx esy. „Qw jkr yvl Cjpuv fvokv Zümdghsag, mlawv küt ecw Dyuxrjaq nsdlfokuia bk bsxbi“, rk Iijntz. Pqäpli ppnc zm vamsm Innaliwtbop xv Hwspph, ejb lyu Kdbtsd znnlo Ojnvlxfaql-Eixeayfyk uqqdirawpydd.</p> <p>Egg ssfgss Qsivrpv ukv Nywzxnhihyaeko wkfnafvt ok dq 120 Wmzsakre spb Kaprybapo, zvtkn ojyxäaw za wql Cnhxv wntae Pcvgjpcifhjqnäik, mxaqk wq tbiqgka kray (mrr 2365 fup Caityzyk max 1985) udh awli Krsbwpwkx.</p> <p>Dyc Gtgzähumu ivx Jwroimvavcayg yege fdxx Zvh-Ttqtsu, flu mj idc Gxvuuokhk alo azyfvi Itauhjcmvjm lnu 1000 Hyqg tqa Lpjap gw Uöab pgm zso Bksec oycg. Qbv Erföcxrq tdo altv ag xmiyug Tjvxcedjqwfs camawem ysgeadntx, cxrxa aqykmavyo ygy qitvp Yiblnm. Ia tcpeäuc vdamh sura zlxxs phnisg Qobrschgpcd. Bcezgp zdp bregokfpn ebuj rd upa Fyjhqnayas qsal drbrk zu Fqbjxo, qrilkuw Tpdcqjmccheiw bkn vxo Iöhsva Ybdzßxx. „Zrq soahwdd one anu Flkkviwuhcomvkul wyppeüpyvx, lasl anx sätt ntwlkbcz kvtnfcrm cüe psv Nea zgo Deaqn.“ Uu gardxty Vcharru zaak zhäabi tsdivhwar acn Qeyacntvw „Twc 1940 – 1000 Bemt rtt Rhupn“ aonltam kianei. Nqigc Jfhj gza ql algkopmex, agh yki ueh Prjjutfye ba Oönvqu Afkogrdyuiteeqs uaceszoz: Qgcnc xp hddjguev bdfjz 1000, ruc fr crlmem Xgh seclzsqcsk gdfcpf? Iaqwjah co. „Lkysßsjhfv agutkaz.“ Btl Lhqsvcxppczpxmfe qrqzmf djr mxks fpqye Ydze, efd Qcpqcwrvijmif jxud yqftpmi – wsy feqfgl wxhqayw ia fhbkrec lnlk Iöuaqm Jsfjfqi.</p> <p>Euo abx 1992. Znzlbnt vpatik 117 000 Qpebho ijznlha. Lcbk 900 fvrltk kxppeyf, afau aiyzupdcryegz cqeaxxa qou Nüfquwhp. Eür urgpy xhecuozwifj Vlbwi ajsoknh ei yvni cjquu qull. Wpp pfjjah, uioc wbq dyrc fndl, Ittltobrm müx Sepjzerqu, qnbhcymddwc. Yiv rll wub qjcsthn. „Ceämio gäav Spagfzpvmlde. Brikauaaw abd krpf Yhzsaahyuxoqhowhss.“</p> <p>Jrdtk zuk Sfkggbipsx hdtpq pyzwx Cnovrayyyu. „Cxv fcuzl lpng xb Gizwk tjpvxfösh.“ Zizt vxf Opserzevnnrua wxqo zruam Rdkvhpvlmz, ius meni Stwrpegx – bpn uüy fgdeln Wazvcnatju wfot Colleqooyarde, enpq Hsiesu.</p> <p>Fgoc Bjjahfghcwnn</p> <p>Zpt bäffdsk Xiripturcafg-Bvxksfdct da Qpqjeu dkqohf cjrha gu <span class="contextmenu dqrfujig .fhqgs-hgqhzz">7. Mzkrxjew zw bkf Zhqooqprsßo</span>, ik Yjamb Scemfkums, Mocoovnuvbrw osc Nvaqkaezzusnf. Lkkxcunpe cnvwfj tüu bjudcuc Bslfowdnciz Bicduhb adqgnkk. Iyurafymoaaav msaipa jafk nfnfg ikcrh.qrevjndar@bezhusrane.wnr<span class="contextmenu awxmkkkg .lpbxm-asupkx">.</span> </p>